Moje poprvé (ve fitku)

Konečně jsem překonala strach ze všech těch neznámých strojů a lidí a šla tam! Musím říct, že to stálo za to. Pokud někdo jste strašpytel jako já a bojíte se, že byste něco podělali, něco tam rozbili a nebo na vás spadla činka, mám pro vás radu. Zeptejte se někoho, koho znáte a vyzná se v tom. Nebo aspoň cvičit chodí. Nemusíte totiž cvičit podle něj, spíš aby vám vysvětlil stroje a tak. Nebo kontaktujte lektora, trenéra, kohokoliv s kým si myslíte, že by to pro vás bylo snazší, ale jděte do toho!

Byla jsem domluvená s kamarádem, jehož sestřenice fitko vlastní, že mi řekne co a jak se stroji, abych tam neudělala nějaký trapas. No a první trapas přišel hned na začátku, když jsem vešla druhým v chodem a šla úplně do jiné šatny někde na druhé straně (naštěstí ne do pánské). Kamarád přišel totiž o něco později, takže já jsem vůbec nevěděla co a jak. Pak mi sama trenérka řekla, že tady si nemůžu věci zamknout, tak jsem si je přenesla vedle. První trapas za mnou.

Druhý trapas přišel, když jsem chtěla začít dělat dřepy a osa na mě byla moc vysoko, tak mi jí musel nějaký ochotný mladý muž, který cvičil vedle sundat. Následně, když jsem chtěla začít cvičit, otočila jsem se (ze zvyku) zády. Jenže to zrcadlo přede mnou bylo asi z nějakého důvodu, že?

Přestože fitko je rozšířené, přijde mi to tam hodně stísněné. Hodně lidí (a to jich tam nebylo ještě tolik) a málo místa. Nebylo kam si dát podložku a trošku mě děsily pohledy ostatních a tak. Ale na to jsem si rychle zvykla a dělala si svoje. Jako skvělé považuji to, že jsem se mohla kdykoliv zeptat trenérky a moje nejistota zmizela. Rovnou jsem si u ní nechala zatejpovat mé bolavé rameno. Bolí mě už přes tři měsíce, co jsem si s ním trhla při basketu. Byla jsem i u ortopeda a ten mě objednal na konci května na magnetickou rezonanci, ale zatím mi nic bolest neodlehčilo, tak snad tejpy pomohou.

Co se týče cvičení, zaměřila jsem se na nohy a zadek. Ani nepřišlo, že toho bylo tolik, všechno to tak rychle uteklo a dneska? Dneska se stěží hýbu. Nejdřív jsem si dala docela dost dřepíku s 20kg, 30kg i 40kg. Pak sumodřepy s 20kg a výpady s 30kg. Pak jsem si dala závaží na kotníky a v kleče na čtyřech jsem zvedala nohy nahoru. Pak jsem šla na stroj speciálně na zadek a zakopávala jsem a nakonec na stroj, kde jste v "sedoleže" a nohama tlačíte nahoru závaží. Myslela jsem, že si dám nakonec ještě pás, ale ten byl zrovna tam, kudy všichni chodili a navíc byl tak obrovský a mohutný. Nahánělo mi to trochu hrůzu. A navíc s tím neumím. Tak třeba příště.

Bylo skvělé, když jsem zrovna dělala dřepy a koukala jsem okolo sebe a všude na stěnách byly motivační fotky a obrázky a přesně nade mnou bylo: "Dřepy jsou jako sex. Čím hloubš, tím líp." To vás hned nakopne. :D

Řekla bych, že pokud je pro vás těžké se doma motivovat a jít cvičit, bude vám více vyhovovat fitko, protože všude vidíte ty lidi, jak jsou odhodlaní a tvrdě dřou a i když jsou rudí a lije to z nich, nepřestávají dřít dokud nemají hotovo.

Jestli máte nahnáno, jako jsem měla nedávno ještě já, vezměte někoho, kdo se v tom vyzná a upalujte do fitka! A když se vám přihodí nějaký ten trapas, tak se neděste, jsme přece jenom lidé. Hlavně se nestyďte ptát se.

Vaše nadšená a sedřená